dneska jsem dostala inspiraci na to sepsat článek díky jedné známé, která se mi svěřila s tím, že při svém stravování mívá chutě na sladké. Zkoušela vyřadit sladké snídaně, pak zase zařadit, čas od času ji to ale "dostihne" a pak spořádá vše, na co přijde. A potom? Samozřejmě následují výčitky svědomí, že si dala něco "mimo režim". Tak se mě ptala, co s tím má dělat. Jelikož jede dlouhodobě lowcarb paleo stravování, tak jsem jí doporučila, aby výrazně navýšila sacharidy, jelikož mně to na chutě třeba pomohlo. Jenže pořád tu visí ten problém se "zakázaným ovocem" (a to doslova - nechce jíst ani to, protože je tam moc cukru).
No, a jelikož čas od času pozoruji ve fb skupinách dotazy typu: "Smím si dát tohle a tohle v redukci?" (při kterých jen kroutím hlavou, mám tendenci si dát double-facepalm, ale pak se uklidním a řeknu si, že žádný učený z nebe nespadl), tak jsem to nevydržela a rozhodla se napsat tenhle článek.
Nečekejte žádné světoborné novinky, spíš tady zrecykluju to, co už bylo milionkrát řečeno a do toho vnesu i nějaké moje zkušenosti.
IIFYM - to je to, co chceš
If it fits your macros aka pokud ti to sedí do příjmu a do makroživin, sněz to. IIFYM není o tom, že se máte od rána do večera cpát junk food a čekat, že budete zdraví, krásní a silní. Já osobně to vnímám jako takovou stravovací filozofii, kdy si prostě neodpíráte žádnou skupinu potravin a šoupnete tam čas od času i nějakou tu "prasárnu" jako třeba tyčinku/mléčnou čokoládu/zmrzlinu/hambáč atd. A ano, jsou dny, kdy jsem schopná i dobrou polovinu sacharidů na den přijmout z jednoduchých cukrů (převážně ovoce a třeba i mléčná čokoška). "Zbláznila? Vždyť ta fruktóza jí přivede metabolický syndrom, určitě začne přibírat atd." No, nezbláznila. Teď, když mám vyšší kalorický příjem (juch), tak si prostě dovolím kaloričtější potraviny. Kdybych byla ve větším deficitu, tak si už dám kurňa pozor na to, z čeho svoje kalorie a makra budu čerpat. A myslíte si, že z toho, že jím čokoládu, jsem začala nekontrolovaně přibírat? Ani náhodou. Pořád pozoruju, že trošičku špíčky ubývají (i když to není aktuální cíl) a svaly a síla rostou. 80 - 90 % mojí stravy se ale stále skládá z čistých základních surovin a ZELENINY. :3
I když jím "prasárny", tak dbám na jejich kvalitu. Vybírám si kvalitní tyčinky, flapjacky, organické čokolády. Dám si pizzu v lepší restauraci, nechodím do mekáče (fuj). Ne že bych byla ujetá na "bio", ale prostě to líp chutná a to složení je podstatně lepší než kdejaká snickerska. To je ale čistě o mém přesvědčení a o tom, co mně vyhovuje. Když na tu snickersku chuť máte, tak si jí dejte. A klidně každý den, když vám to bude vyhovovat. Budu se opakovat jako desetitisíce lidí přede mnou, ale když máte základ stravy zeleninu, ovoce a další nezpracované potraviny, tak je tohle naprosto v pohodě! Naopak, když si přestanete odpírat, na co máte chuť, uleví se vaší hlavě a nebudete mít tendence, jako ta moje známá.
Ale pokud jste paleo jedlík/vegan/vegetarián/kdokoliv a tyhle potraviny vám nechybí, tak je to taky dobře. Je to o tom, co vám vyhovuje. Nesmíte mít v hlavě toho červíčka, který ve vás pořád hlodá a říká vám, abyste si ten dortík/donut/indiánka/hranolky dali. Základ je v hlavě a pak jde všechno. Opět opakované klišé, ale velice pravdivé - pokud si neumíte váš nynější styl stravování představit za pár měsíců, za rok, za dva, tak u toho stejně nevydržíte. A můžete lehce sklouznout do kolotoče záchvatového přejídání, kdy stláskáte, co vám přijde pod ruku, a následně vás zahltí výčitky. Nebo v "lepším případě" přestanete úplně dbát na to, co strkáte do pusy, z nějakého režimu vybočíte úplně a zkazíte si postupem času výsledky, kterých jste dosud dosáhli, což by byla škoda.
Takže, prosímvás, v redukci si klidně dejte 45 % goudu, když na ní máte chuť, klidně si dejte i dva banány za den (a klidně se tím napráskněte večer před spaním, takovej hermelín s hroznovým vínem = mňam), nebo kvalitní vepřové koleno (od šťastného pašíka z volného chovu), když na něj budete mít chuť (i když koleno má dle kalorických tabulek 900 kcal - lol :D ), vaše výsledky to n-e-o-h-r-o-z-í. Budete mít naopak z vašeho jídla radost, bude vás těšit a nebudete to brát, že jste v nějakém "striktním režimu". Důležitá je konzistence, vytrvalost a být důsledný.
Čágo a díky za čtení!



