pátek 16. září 2016

Jeden takový páteční "výlev" srdíčka

Krásný večer,

dneska jsem si hezky zacvičila v poloprázdném fitku, kdy jsem při tréningu měla možnost i zamyslet se sama nad sebou. Při převlékání v šatně jsem si "blejskla selfie" a první myšlenky, které mě napadaly, když jsem se na tu fotku podívala, byly ty, že vidím, kolik mám před sebou ještě práce. 

Taky mě napadlo, že za tři roky, co se zabývám stravou a výživou, během kterých jsem docházela na fyzioterapii (dva roky a ještě bych stále měla pokračovat) a nemohla cvičit sama v posilovně, během kterých jsem lítala do extrémů, nemohla jsem vydržet u jednoho typu stravování, bojovala jsem s intolerancemi, psychikou, pocitem méněcennosti, vrhala jsem se do redukce a vzápětí to zase vzdávala, po aktuálně téměř roce intenzivních tréningů v posilovně, jsem vlastně moc velký kus cesty neušla. Když se podívám na svoje tělo, mám pocit, že jsem teprve začala, a ne že už mám za sebou tři roky práce (s výkyvy a pauzami).

Dennodenně jsme vystavováni tlaku iluze dokonalosti – koukáme na instagramu na perfektně vyrýsované a osvalené fitnessky, které chrlí úsměvy na všechny strany. Máme tendence se srovnávat, i já to tak měla. Vinila jsem život za to, jaké mi nastolil podmínky, a měla jsem pocit, že pořád musím s něčím bojovat, že je to všechno nefér a byla jsem zatrpklá a smutná. Ve chvíli, kdy jsem se přestala srovnávat s ostatními, a začala se srovnávat jedině sama se sebou, jsem si uvědomila, že mám naopak velký kus cesty za sebou.

Vlevo srpen 2013, vpravo září 2016

Každý fail, kterému jsem propadla, mi dal příležitost zamyslet se a příště to udělat lépe. Uvědomila jsem si, že jsou v životě věci, které ovlivnit nemůžu vůbec (třeba to, že jsem se narodila s kyčelní vadou) a věci, které ovlivnit můžu (například to, že jsem s tou vadou začala chodit na fyzio, to, jak se stravuju, a jak přistupuju sama k sobě a ke svému okoí). Čemu si myslíte, že má smysl věnovat energii? Ve chvíli, kdy jsem začala tohle rozlišovat, se mi nesmírně ulevilo.

Nesrovnávejte se s ostatními, ale pouze s vašim včerejším já. Ani se nenechte ovlivnit soudy vašeho okolí. Konstruktivní kritika je fajn a může vás posunout, ale mnohdy na nás naše okolí dokáže plivat jed, který nás zraňuje, ale to neovlivníme. Ano, můžeme se s nimi hádat, můžeme s nimi argumentovat, můžeme se je snažit přesvědčit, ať už slovy nebo činy, že si zasloužíme jejich pochvalu. Ale my sami si musíme být vědomi toho, kdo jsme, jací jsme a jakou máme hodnotu. A dokazovat cokoliv pouze sobě. Nevyčítejte si, co se nepovedlo včera, ale zamyslete se nad tím, jak by se to dalo zlepšit/udělat jinak. A buďte pyšní na to, co jste už dokázali, i kdyby to byla maličkost. I kdyby to byl jeden jediný den zdravého stravování. My, jediní, jsme tvůrci naší reality, protože je to vše pouze o našem pohledu na věc. Můžeme se na věci dívat negativně a zahlcovat se negativní energií. Když se ale na věci, aspoň v rámci možností, budeme dívat pozitivně, bude nám to dávat sílu pokračovat na naší cestě, ať už je naším cílem cokoliv. I když někdy více a někdy méně, vždycky je nějaká možnost volby.

Klišé citátek, ale pravidvý. :-)

středa 14. září 2016

Spolupracujte s tělem a ne proti němu

Nazdárek čtenáři,

nejlepší články jsou ty, které jsou psány na základě inspirace a zkušenosti z vlastního života, a tak mě to dneska trklo a článek je tu. :-) A v tom dnešním chci psát o tom, jak je důležité naslouchat svému tělu. A zmíním tady sprostá slova pojmy jako refeed, deload, leptin nebo kortizol. No, a jelikož je mým cílem vás tady na tomto blogu převážně "vzdělávat", tak vám všechny tyto pojmy vysvětlím. ;-)
Aktuálně jsem 4. týden v dietě rýsovací fázi (slovo dieta by mohlo evokovat nějaké hladovění, a to se u mě rozhodně n e k o n á ) a mírném kalorickém deficitu. Od jara do srpna jsem si dala trochu voraz, zaměřovala se na budování svalů a zvyšování síly a jedla výrazně více. Podle srovnávacích fotek jsem moc tuku nepřibrala (jupí), každopádně stále je co "odřezávat". :-) O tom ale někdy jindy.

Už znám svoje tělo dobře, za tři roky, co se stravováním zabývám, jsem nasbírala spoustu informací (a stále je sbírám, a to i díky práci s dalšími lidmi), a tak jsem se pustila sama do svého vlastního "koučování" ve stravě, pouze tréningy si nechávám sestavovat. Svůj stravovací plán jsem nastavila podle tří parametrů: podle svého denního výdeje, tréningů a nastavení makroživin, které na mě vždy fungovalo.

To v praxi vypadá tedy tak, že v týdnu střídám dny:
s vyššími sacharidy (a nižšími tuky) při tréningu spodní části těla
s nižšími sacharidy (a vyššími tuky) při tréningu horní části těla a volnu
a refeed den (při nejtěžším tréningu spodní části těla), kdy navýším cca dvojnásobně příjem sacharidů (a snížím tuky na minimum), a tím i kalorický příjem. Český ekvivalent tohoto slova asi neexistuje, ale je to den, kdy kontrolovaně navýšíte příjem a doplníte energii (feed je anglicky krmit, takže se prostě dokrmíte :-D ) ve formě sacharidů.

Tyto dny plánuju v rámci jednoho týdne a mám naplánovaný průměrný kalorický příjem za týden, protože tělo funguje spíš v rámci týdnů než dní. Mohla bych mít ale klidně konstantní energetický příjem i konstantní příjem sacharidů každý den, v podstatě na tom nezáleží (záleží více na tom průměru týdně), ale má to svoje benefity. Ve dny, kdy cvičím spodní část těla, mám větší výdej, tím pádem i větší hlad a chuť na sacharidy. Naopak ve dny, kdy cvičím vršek, se ve velkých uvozovkách tolik nepředřu a můžu si dovolit sacharidů méně. O ten rozdíl ale doplňuji energii z tuků. Proto mi to takto vyhovuje více.

Další, podstatný důvod, proč to takhle praktikuju, je taky ten, že když cvičíte velké svalové partie (což nohy prostě jsou), tak se vám spíše vyčerpají glykogenové zásoby ze svalů (které je potřeba doplnit) a tělo je i citlivější na inzulín, což znamená, že energie přijatá ze sacharidů bude využita efektivněji, tedy právě na doplnění těch glykogenových zásob ve svalech.




Význam refeed dne není pouze v doplnění glykogenových zásob, ale také v "nakopnutí metabolismu". Nepředstavujte si ale nakopnutí metabolismu tak, že se pořádně najíte a on se vám zázračně zrychlí. Hubnutí je převážně o hormonech, kterými můžeme pomocí strukturované stravy krásně manipulovat. Proto je refeed mnohem lepší než klasický cheat day, kdy stláskáte vše, na co přijdete, je vám špatně fyzicky i psychicky a vlastně nemáte ani představu o tom, kolik jste toho snědli, nehledě na to, že kýžený efekt doplnění glykogenových zásob a zvýšení inzulinové senzitivity se nekoná, protože s vysokým příjmem sacharidů jste přijali i velké množství tuků, které tento efekt brzdí.

Jak to ale tedy přesně funguje? Tělo je velice chytré, a tak se snaží adaptovat se na podmínky, které mu my nastolíme. Pokud jsme v kalorickém deficitu, byť opravdu mírném, stále to není "udržování" a tělu se i drobně zpomaluje metabolismus, což se projevuje zvýšenou hladinu kortizolu (stresového hormonu), zvýšenou hladinu ghrelinu (hormon zodpovědný za pocit hladu) a sníženou hladinu leptinu (hormon korelující s množstvím podkožního tuku v těle, který reguluje náš apetit a chuť se hýbat). Tělo se nás tímto mechanismem snaží přesvědčit, abychom se pořádně najedli, abychom se vykašlali na dietu a udrželi si tukové zásoby. Tělo totiž neví, že se jen snažíme redukovat podkožní tuk, ono to vnímá jako "stav ohrožení života", když to přeženu. Kontrolovaným navýšením sacharidů však produkci těchto hormonů "nakopneme" tím správným směrem a tělo se zase rádo zbaví trochy té tukové izolace. :-) Nehledě na to, že po takovém refeedu se cítíte báječně, máte energie na rozdávání a spoustu sil na tréning.

Strukturovaná tréningová rutina hraje také velice podstatnou roli ve vašem snažení. Pokud vaši snahu zhubnout podporujete i tréningem v posilovně, patří k tomu i "řízený odpočinek", tedy deload week. Forma a způsob praktikování deloadu je hodně individuální a záleží na tom, jak máte náročné a těžké tréningy. Můžete ho zařazovat jednou za měsíc, za dva nebo za tři, můžete si dát pár dní úplného volna od posilovny, nebo jen snížit objem a intenzitu tréningů. Podstatné je však to, abyste opravdu tělo nechali se "restartovat", odpočinout si, což také ve výsledku podpoří váš redukční režim.

Lidé mají tendenci to přehánět jak se stravou (mnohdy jsou velice striktní, jí málo ve víře, že to je jediný způsob, jak zhubnou), tak i s tréningy, kdy cvičí třeba 7x týdně bez odpočinku, dělají hodiny kardia a když náhodou tréning vynechají, jsou z toho nervózní a mají pocit, že všechno pokazili. Úspěch (v čemkoliv) netkví ale v tom, co uděláte v jeden den, ale v tom, co děláte pravidelně a v rámci dlouhodobého horizontu.




Taky jsem si prošla spoustou extrémů a trvalo mi nějakou dobu, než jsem byla schopná tyhle věci do svého života aplikovat, ale teď už jsem a opravdu to funguje.

Mám plán, jak stravovací, tak tréningový a dodržuju ho každý den do puntíku. ALE !!! Nedodržuju ho za každou cenu. Co to znamená? V posledních dnech se mi hůř spí, jsem trošičku přes den přejetá a mám chuť na všechno a všechny ( :-D ). To je znak toho, že tělo potřebuje odpočinek (taky že mě právě příští týden čeká ten deload). Je to určitě i díky deficitu (byť mírnému) a právě díky těm těžkým tréningům. Takže jsem se dnes rozhodla si dát volno, navýšit trochu sacharidy (i když jsem měla refeed v neděli) a nelámat nic přes koleno. Naslouchám svému tělu. Člověk se musí naučit rozlišovat, jestli je jen líný a prostě se mu nechce cvičit, nebo jestli je to skutečně únava, kdy je na místě ten odpočinek a trochu více jídla zařadit. Je to i o selském rozumu. Když projdete kolem cukrárny, uvidíte tam ty dortíky a dostanete na ně chuť, tak to opravdu neznamená, že vaše tělo potřebuje nutně ten dortík. :-D Cítím, že dnes potřebuju doplnit více energie z jídla, ale udělám to opět řízeně a jen ze sacharidů.

Je dobré mít plán ne proto, aby se jím člověk stresoval, když se mu ho náhodou jednou nepovede dodržet. Ale proto, aby měl člověk představu, jak bude dlouhodobě ve své snaze postupovat a jednoduše věděl, čeho se držet. Svůj plán si ale přizpůsobuju podle svých výsledků a potřeb. A o tom to je.

Doufám, že dnešní článek pro vás byl v něčem inspirativní i informativní a budu se těšit zase příště. Chystám se natáčet i povídací vlogy a pokračovat i v mém seriálu 3minutové FIT recepty, které chci pravidelně nahrávat na YT. Můj kanál najdete zde.

Pokud máte nějaké dotazy či náměty na témata, o kterých byste se chtěli dozvědět více, napište mi je do komentáře sem či na FB. :-)


Čáááu!